Jak spolu mluvit? Otázka, která se zdá být velmi jednoduchá, přímá a lehce zodpověditelná. Jak spolu mluvit? Na přímo, mluvit pravdu, nic neskrývat, naslouchat, sdílet své pocity. To je přece jasné. Nebo ne?
Ano, takto jednoduché to může být, ale jak jsem si sám ověřil, tak dosáhnout naprosté harmonie v komunikaci, může být velmi tvrdý oříšek, na kterém ale na 100 % stojí za to pracovat.
Můžu svobodně sdílet veškeré pocity, touhy a prosby s partnerem? Je špatně nic neskrývat? Je milosrdná lež správná nebo nežádoucí? Mohl bych pokračovat do nekonečna s pokládáním takto zdánlivě jednoduchých otázek, ale po zamyšlení nad jednotlivými problémy mi je jasné, že to až zas taková pohádka není. Vztah je krásná, neuvěřitelně příjemná záležitost a je velmi zajímavé, kam až může vztah růst…
No a kam může růst? Yakeen a Filip to vědí. Dvojice kamarádů, kteří si plní své sny a chtějí pomáhat lidem. Opravdu pomáhat. Svědomitě a velmi důsledně pracují na tom, jak pomoci lidem jako jsem já nebo třeba ty.
Pomoc? Já přece nepotřebuji pomoc. Mám pětiletý, desetiletý, patnáctiletý, dvacetiletý, … vztah který funguje. Daří se nám společně žít, pracovat a milovat se. To ale bohužel neznamená, že nepotřebujeme poradit, či nasměrovat. K tomu, co vše jsme o našem vztahu s mojí partnerkou zjistili, se dostanu za chvíli, ale i o zdánlivě spokojený vztah je potřeba pečovat, starat se o něj a hýčkat si ho. Pokud si koupím krásný dubový nábytek a nebudu se o něj starat, uklízet ho a lakovat dřevo, i ten zdánlivě krásný, kvalitní stůl bude jednou ošoupaný a vybledlý. A tak to je i se vztahy.
Na seminář jsme šli s tím, že to jdeme pouze zkusit, podívat se jak to asi vypadá, když je člověk na párové terapii. To, co nastalo, bylo velmi neuvěřitelné, a oba dva jsme se shodli, že nic takového jsme nečekali. Mimo jiné také to, že toto nebyla párová terapie, ale spíše něco mezi terapií a hrou. Prostor pro růst.
Je první den kurzu, přicházím do místnosti, která na mě působí spíš neutrálně. Yakeen a Filip se mi představují a s partnerkou hledáme bezpečné místo, odkud vše sledovat. Další páry přicházejí a já nevím, jestli je mi to příjemné, být na partnerském kurzu s dalšími cizími lidmi. Chci sdílet své pocity a myšlenky s někým, koho neznám? Tyto dojmy mě ale velmi rychle přejdou, protože Yakeenovi a Filipovi velmi záleží na tom, aby se pár, či jednotlivec cítil bezpečně. Nic není povinné, vše začíná pomalu, jemně a bez žádného nátlaku. Celý seminář je jedna velká hra, člověk opravdu velmi rychle zapomene na to, že ostatní lidi před pár chvílemi neznal, a začne si užívat hry, které si pro nás Filip připravil. Je ale velmi důležité stále vědět, že je člověk na místě, kde se pokouší zlepšit svůj vztah a posunout ho zase o kousek dál. Všechny hry a aktivity by se mohly na první pohled zdát úplně obyčejné, ale pokud se člověk na malinkou chvíli zamyslí, je mu jasné, že vše má širší smysl. Pomocí her a aktivit člověk poznává sám sebe. Jak se chová, jak jedná, co mu je a není příjemné. Jak vnímá svého partnera v různých situacích. Aktivity a cvičení, která jsme absolvovali, byly soustředěny na jednotlivé aspekty a disciplíny správné komunikace. Jak správně naslouchat, jak pozorovat nebo co to vůbec znamená empatie. Naučili jsme se vnímat pocity a potřeby druhých. Největší osvícení pro mě nastalo ve chvíli, když mi má přítelkyně měla předat její pocit pouhým pohledem. Co jsem se naučil? Že beze slov nikdy nikomu do hlavy neuvidím a pokud mi přítelkyně opravdu neřekne, jak se cítí, tak mé domněnky a pocity nikdy nebudou ladit s druhým. Na konci semináře nás čekalo rozuzlení a spojení všech disciplín v jeden celek a dostali jsme recept na to "JAK SPOLU MLUVIT”.
Celý seminář měl podle mě jedno hlavní pravidlo a tím je bezpečí. Klukům z “JAK ŽÍT SPOLU” záleží na tom, aby se pár či jednotlivec cítil bezpečně a rozhodně nebyl pod žádným nátlakem. Jak už jsem zmiňoval, tak žádná aktivita není povinná a žádná reakce či pocit není špatný. Člověk může pouze pozorovat nebo se naopak na 100 % zapojit do her či aktivit a vůbec nemá pocit, že dělá něco špatně. Přirozenost je zde to správné. Není čeho se bát. Naopak je toho spoustu, na co se těšit.
Krásná věc na celém semináři je, že ačkoliv se tváří jako zaměřený na jednu disciplínu soužití, tak se může stát, že si odnesete spoustu dalšího do celého vašeho života. Problémy v komunikaci nebo sdílení pocitů s ostatními nemusí být problémem jenom ve v vztahu, ale i v práci, škole nebo třeba v rodině. Komunikace neprobíhá přeci pouze v partnerském vztahu. Mě osobně seminář pomohl i v práci a v rodině.
Nejdůležitější na celém víkendu a komunikaci obecně je, věřit, že se i zdánlivě dokonalý vztah může dál posouvat. Že vztah, ve kterém jsou určité problémy, se dá napravit, a že rozhodně není špatně si nechat pomoct. Být otevřený radám a poznatkům lidí, kteří mají úžasné zkušenosti s terapií a improvizací, a hlavně věřit sám sobě, protože pokud si člověk sám věří, má skoro vyhráno.
Díky Filipe a Yakeene,
Pepa
A my děkujeme Tobě, Pepo. Za Tvoje obrovské otevřené srdce a ochotu sdílet, zkoušet, objevovat. Pokud vás zajímá, jak spolu v partnerství mluvit efektivně, tak aby vás to sbližovalo, přihlaste se na náš kurz Jak spolu mluvit?
Nejnovější informace sdílíme na našem Facebooku.
Comments